Cesta ke „Třem zubům“

Jakkoliv ti nadpis článku může připomínat název kapitoly z knihy od Tolkiena, nenech se zmást. Tři zuby je český překlad pro skupinu skalních štítů v severní Itálii. Celý název tohoto nádherného přírodního úkazu zní Tre Cime di Lavaredo a je považován za symbol Dolomit.

Tři zuby lákají horolezce i historiky

Stěny jsou tak kolmé, že se staly výzvou pro mnohé horolezce. Prostřední ze štítů, kterých je ve skutečnosti šest, ční do výšky 2 999 metrů. Pokud zrovna nejsi milovníkem adrenalinových sportů, jistě tě bude zajímat, že tudy během první světové války procházela válečná fronta. Jenom kousek od Třech zubů – na vedlejší hoře Monte Piana – se dodnes zachovaly válečné zákopy.

Horská chata Rifugio

Pravdou je, že ideálním obdobím, kdy se k Třem zubům vydat, je léto. Štíty si můžeš obejít kolem dokola, což v zimě bez sněžnic nedoporučuji. Oproti tomu výhodou zimy je, že tu nepotkáš mnoho turistů. Navíc zasněžená krajina v kombinaci s azurovým nebem vypadá v tomto čase skutečně nádherně!

Výhled z chaty Rifugio

Přímo pod Třemi zuby se nachází horská chata Rifugio. Ta je sice přes zimu zavřená, ale dostat se k ní dá bez jakéhokoliv speciálního vybavení. I když zrovna napadne čerstvý sníh, cesta nahoru je ve většině případů vyhrnutá. To aby po ní mohly jezdit sněžné skútry.

Sněžným skútrem nahoru, na sáňkách dolů

Právě sněžný skútr jsme si vybrali pro naší cestu, kterou jsme odstartovali z Lago Antorno. Naším cílem je chata Rifugio na úpatí Třech zubů. Nahoru jsme si rovnou nechali vyvést i sáňky pro cestu nazpět. Počasí nám přálo, a tak jsme si projížďku na skútru po klikatých cestičkách dosyta užívali. Tři zuby jsou nesmírně fotogenické, obzvláště pak, když se ti během pár minut naskytnou pokaždé z jiného úhlu pohledu.

Čekání v Lago Antorno na cestu k Třem zubům

Když jsme dojeli k chatě Rifugio, nepřestávali jsme žasnout nad tou krásou, která se nám před očima naskytla. Chvilku jsme se kochali jen tak. Potom jsme rozbalili svačinu a vychutnávali si ji při pohledu na zasněžená údolí a vrcholky zasněžených Alp. Společnost nám dělalo několik kavčat žlutozubých, kteří od nás po celou dobu loudili jídlo.

Kavčata žlutozubá

Aby nám cesta dolů odsýpala stejně rychle jako cesta nahoru, zvolili jsme jako dopravní prostředek již zmíněné sáňky. Jízda na nich byla opravdovým dobrodružstvím a to hlavně v ostrých zatáčkách, pod kterými následoval velmi strmý svah. Naštěstí samotná cesta tak strmá nebyla, takže ubrzdit rozjeté sáňky nám nečinilo až tak veliký problém.

Cesta dolů na sáňkách

Přímo pod kopcem na trase od Třech zubů do Lago Antorno se nachází salaš Malga Rin Bianco. Tady jsme odevzdali sáňky a posilnili se výborným bombardinem, na které při návštěvě Itálie během zimy rozhodně nesmíš opomenout!

Bombardino na zahřátí

Od salaše k našemu cíli to byl ještě pěkný kousek cesty. Ten už jsme ale zvládli dojít po svých. V Lago Antorno jsme se ještě naposledy ohlédli za majestátními Třemi zuby a hned potom se nechali autobusem zavést do nedalekého Auronza, kde jsme nocovali. Jedno se Třem zubům musí nechat – označení „symbol Dolomit“ nesou právem!

Lago Antorno

Míša

Cestovatelka, blogerka, milovnice všeho dobrého (především vína) a věčný snílek. Cestování si zamilovala už jako malá, kdy s rodiči projela nezanedbatelný kus Evropy vlakem. Avšak až posledních pár let se cestování definitivně stalo její závislostí.
Pokud tě článek zaujal, sdílej.