Jak se ze mě stal wellness požitkář aneb Beskydy trochu jinak

Beskydy miluju. Jakmile míjím stanici lanovky v Ráztoce a vydávám se na výšlap na Pustevny, zapomínám na všechny starosti. Těžko říct, zda za to může nádherná příroda okolo, nebo fakt, že už za několik málo minut musím soustředit všechny své myšlenky na to, abych při stoupání lesním terénem nevyplivla duši. Ale zkrátka je to tak. Beskydy jsou mým osobním receptem na všechny depky světa.

Když jsem je na konci června opět potřebovala kvůli pekelné kombinaci náročné práce a státnic, řekla jsem si, že si je tentokrát s přítelem užijeme trochu jinak – s nějakou tou wellness pohodičkou (vždyť si to zasloužím!). Byl nadšený, to ale ještě netušil, že Radhošť tak jako tak zase nevynecháme. :-)

Pátrali jsme na internetu, kde tedy zakotvíme. Zaujal nás čtyřhvězdičkový Hotel Sport Art Centrum v Prostřední Bečvě – wellness ubytování s bazénem. Recenze vypadaly až podezřele dobře a polohu měl ideální – v okolí do 30 km spousta zajímavých míst. Nebylo co řešit.

První dojmy by vydaly na román (plný superlativ)

Mám už něco odcestováno, takže míru těšení se vždycky krotím, abych se případně vyvarovala zklamání. Co si budeme povídat, šikovný fotograf a Photoshop umí zázraky… Když jsme ale vstoupili do našeho pokoje na hotelu, pochopila jsem, že tentokrát nás žádné nepříjemné překvapení nečeká. Byl úžasně světlý a precizně uklizený. Možná by si zasloužil ještě nějaký ten metr čtverečný navíc, ale i tak jsme v něm o nic nezakopávali.

Wellness paráda se vším všudy

No ale co to toužebně očekáváné wellness? Jak bych to popsala… můžou být rádi, že mě povinnosti volaly zpátky domů, jinak bych jim tam trčela dalších x dní navíc. Hned první den jsem vyzkoušela, co se dalo – zašli jsme tam hned po příjezdu a pak také po večeři. Měli jsme totiž pobyt s neomezeným vstupem do celé relaxační části hotelu. Je to jako all you can eat akorát s tím rozdílem, že jídlo nahrazuje absolutní pohoda a uvolnění. A toho se taky nemůžete nabažit, i když už „máte dost“, tedy pořádné varhánky na prstech a kručí vám v břiše. (Tímto se omlouvám slečně, která nás musela dvakrát upozornit, že je již po zavírací době.) Jediné, co mě nelákalo, to byla sauna. Té jsem si užila dost venku. Jinak, protože jsem vodní živel, byste mě nejvíce našli rochnit se v bazénu nebo vířivce. Kromě toho tam byl Kneippův chodník, pára a tepidárium. A lehátka, skoro všude.

Wellness paráda se vším všudy

Hurá, dali jsme Lysou

Druhý den po snídani (byly bufetové, takže po mně museli doplňovat zásoby marmelády) jsme vyrazili na výlet na Lysou horu. Vybrali jsme si trasu z Visalají, odkud to mělo být po červené nějakých 8,5 km (to určitě!). Uf, ještě teď se mi klepou nohy, ale zvládli jsme to. Příště to chceme dát na kolech, tak doufám, že to bude co nejdříve. Po návratu na hotel jsme si strategicky naplánovali masáž, co byla v ceně pobytu. Super tah po tom skoro celodenním trajdání. Přítel mě pak ještě přemlouval na tenis (také byl součástí ubytování), ale na to už mi nezbyly síly. Teď trochu lžu (snad si to nepřečte), protože raději než hodinovému lítání na kurtu jsem dala přednost – chvilka napětí – lenošení ve wellness. Večer jsme si pak na pokoji udělali romantiku, otevřeli si láhev sektu, co jsme v hotelu dostali, a… padli za vlast po všech těch zážitcích. :-)

… zase ten Radhošť

Poslední den našeho pobytu jsme se pořádně nasnídali a vydali se směr Rožnov, který byl co by kamenem dohodil. Zašli jsme do Valašského muzea v přírodě, kde jsem naposled byla jako malá, což je zpátky asi tak…no, to je vlastně jedno, a také na oběd do Restaurace Koruna, která je hned vedle. Poté byla naším cílem Ráztoka. Protože nás trochu tlačil čas, museli jsme tentokrát na Pustevny lanovkou. Zpáteční jízdenka stojí 150 Kč. Musím ale uznat, že i takto to má hodně co do sebe. A o tom by mohl povídat i můj žaludek, když jsem se koukla na tu hloubku pod námi. Cestou na Radhošť nás trochu pozlobilo počasí, chvílemi foukal docela nepříjemný vítr, ale i tak to bylo super – jako vždycky.

Už teď mi Beskydy opět chybí a začínám pokukovat po nějakém fajn pobytu, samozřejmě s wellness. :-) Chci zpátky do Sport Artu, kvůli kterému poruším naši cestovatelskou zásadu – nejezdit do stejného hotelu dvakrát po sobě. Ještě tedy nevím, co na to moje drahá polovička, ale když mu připomenu, že mu ještě dlužím ten výprask v tenise + celé to prostředí v čele s wellness centrem, určitě se chytne.

Mapa

Jana

Jana je cestovatelka každým coulem. Kdyby mohla, objevuje tuzemské i zahraniční krásy dennodenně. Miluje především hory a moře, nepohrdne ale ani výletem za zajímavými kulturními památkami.
Pokud tě článek zaujal, sdílej.