Kočárkem přes čerstvě zorané pole – naučná stezka Bartošovice

O Bartošovicích jsme se dozvěděli na informační tabuli ve Starém Jičíně, kde jsme byli také na výletě. Psalo se tam o zámku. A když jsme na internetu zjistili, že kolem vesnice vede i NS, cíl dalšího výletu byl jasný – Bartošovice.

Do Bartošovic jsme jeli na velikonoční neděli. Počasí bylo přímo úžasné, i když byl teprve konec března. Auto jsme zaparkovali na prvním parkovišti, které jsme potkali (u Obecního úřadu). Shodou okolností zde byl i začátek NS. Na vedlejší fotbalové hřiště se zrovna sjížděli hráči, ale my jsme se místo fotbalu raději vydali objevovat nové obzory.

Naučná stezka Bartošovice

První úsek NS vedl vesnicí mezi Domem přírody a kostelem. Chtěli jsme do kostela nakouknout, ale bohužel byl zavřený. A jak během našich výletů zjišťujeme, je to u nás častý jev. Škoda!

kostel v Bartošovicích

Dalším bodem NS byl Bartošovický zámek. V tomto měsíci taktéž zavřený, ale okolo je krásný park, kde se procházelo spoustu rodičů s malými dětmi a cyklisté, kteří v tomto krásném počasí nevydrželi už sedět doma. Zámek jsme si prohlédli alespoň z venku a pak jsme pokračovali v cestě.

Zámek Bartošovice

NS nás vyvedla z vesnice mezi pole. Cesta byla zpevněná, takže s kočárkem bez jakýchkoliv problémů. Až do chvíle než manžel zjistil, že je na cestě značka, která nás vede přes čerstvě zorané pole. Chvíli jsme zaváhali, ale protože místo vykazovalo stopy již projetých kol, pokračovali jsme dál.

Přes pole jsme se dostali do Bartošovického sadu, kde byla další informační tabule, a tak jsme věděli, že jdeme správně 🙂 Nastal menší problém. Cesta v sadu neodolala nájezdu divokých prasat a stala se pro kočárek velmi nesjízdnou. Matýsek si musel připadat jako na tankodromu, ale asi ho to moc nebralo, protože spal jako dudek 🙂

Horní bartošovický rybník

Další úsek cesty už nás vedl k Hornímu bartošovickému rybníku. Člověk by ho našel i poslepu, racci sídlící na malém ostrůvku v rybníce se tak hlasitě chechtali, že málem nebylo slyšet vlastního slova.

ostrůvek s racky
V rybníce se odrážela nádherně modravá obloha bez mráčků, a tak jsem si připadala skoro jako u moře.

klidná hladina rybníku

Na cestě mezi oběma rybníky (Horním a Dolním) jsme přilákali ke břehu tři labutě a podělili se s nimi o naši svačinku.

rybník Bartošovice

A pak jsem se prošla po velkém stromě, který spadl do rybníka (Kája měl strach). Zbytek cesty jsme šli mlčky, pozorovali okolní přírodu a vychutnávali si tu úžasnou pohodu.

velký spadlý strom

Celá NS měřila asi 5 km a můžeme ji všem vřele doporučit. Našemu Matýskovi se tak líbila, že ji celou prospal (asi 3 hod.) 🙂

A kam příště? Inspiraci můžete najít zde!

Mapa

Pokud tě článek zaujal, sdílej.